Kostely

 

Kostel Narození Panny Marie v Buškovicích

 

Původní stavba pochází ze 14. století. V roce 1717  byl kostel přestavěn v barokním stylu. Jeho dnešní podoba je z roku 1820. Kostel je jednolodní, má odsazený pravoúhlý presbytář, orientovaný k východu. V ose západního průčelí je představěna hranolová věž s cibulovou bání, která má jen ojediněle zachovanou krytinu z eternitových šablon. Střecha kostela je sedlová, nad závěrem zvalbená. Z východu se připojuje nízká sakristie a z jihu lodi kaple s oratoří. Vnější vzhled je výsledkem barokní úpravy. Presbytář je sklenut gotickou křížovou klenbou (zřejmě z poloviny 14. století – kostel mohl být původně raně gotický), oratoř je zaklenuta valeně, loď je plochostropá. Před západním průčelím jsou postaveny symetrické centrální kaple se stanovými střechami. Východní průčelí jižní kaple bylo ve dvacátých letech 20. století upraveno na památník padlým z první světové války (ve stylu art deco). Po roce 1945 byla původní pamětní deska zničena a nahrazena v té době „ideově vhodnější“ připomínkou padlých rudoarmějců. Původní barokní varhany z roku 1729 od J. A. Niederleho byly v roce 2003 varhanářem panem Valentou transferovány do kostela sv. Jana Evangelisty v Malém Březně. Kostel je ve špatném stavu a vyžaduje rozsáhlé opravy.

 

 

Kostel sv. Kateřiny se zvonicí v Kněžicích u Podbořan

 

Kostel sv. Kateřiny je ve zdivu starší, jako farní je připomínán ve 14. století. Nově byl upravován v 19. století. Jde o jednolodní stavbu s pětiboce zakončeným presbytářem a sakristií na jižní straně. Západní průčelí je hladké, završené barokním vykrajovaným štítem s trojúhelníkovým nástavcem, zdobeným jehlanci. V nice štítu socha světce, pravděpodobně sv. Judy Tadeáše. Boční fasády jsou hladké, nečleněné, opěráky neodstupněné, okna obdélníková, segmentově zakončená, s jednoduchým rámováním. Presbytář, sakristie i loď jsou plochostropé, triumfální oblouk půlkruhový, stěny členěny lizénovými rámci, kruchta dřevěná. Vnitřní zařízení je torzovitě zachované. Pocházelo z konce 18. století. Jde například o varhany s rokokově řezanými postranicemi, lidovou sošku Madony, kamennou renesanční křtitelnici z roku 1585 s dřevěným víkem z druhé poloviny 17. století a v presbytáři umístěný kamenný figurální náhrobník ze začátku 17. století. Zvonice se nachází jihozápadně od kostela na zrušeném hřbitově. Jedná se o hranolovitou zděnou stavbu s dřevěným patrem. Na celkovou opravu spojenou se zajištěním koruny zdiva a výměnou uhnilých trámových věnců dosud nedošlo, důvodem je nedostatek finančních prostředků.

 

 

Kostel Navštívení Panny Marie v Letově

 

Letovský kostel Navštívení Panny Marie byl postaven v pozdně barokním stylu roku 1774. Jedná se o jednolodní neorientovanou stavbu s mělkým obdélným, trojboce zakončeným presbytářem a osově umístěnou sakristií. Hranolová věž stojí před jihozápadním průčelím kostela. V kostele jsou pohřbeni příslušníci rodiny svobodných pánů z Ebenu. V roce 1817 byla před kostelem postavena v empírovém slohu pohřební kaple, v níž byly uloženy ostatky rytířů ze Schwarzenfeldu, kteří měli Letov po určitou dobu v držení. V současné době je kostel nevyužívaný a z bezpečnostních důvodů nepřístupný. Vstupy byly zazděny. Kostel utrpěl mnohými krádežemi. Jeho vysoce havarijní stav je způsoben především narušenou statikou – v obvodovém zdivu jsou patrné četné trhliny, poruchami korunní římsy a poškozenou střechou, kdy do kostela dlouhodobě zatéká. Ze všech kostelů, o které se spolek snaží starat, vyžaduje tento největší pozornost. Bohužel záchrana není možná bez značných investic.

 

 

Kostel sv. Vavřince v Nebočadech

 

Kostel sv. Vavřince v Nebočadech nedaleko Děčína byl postaven v roce 1712 a je cennou architektonickou památkou. Jedná se o jednolodní obdélnou barokní stavbu s užším obdélným presbytářem se čtvercovými sakristiemi po obou stranách a dvouvěžovým průčelím. Ve středním rizalitu hlavního průčelí s obdélným, trojúhelníkově zakončeným štítem je portál s rozeklaným trojúhelníkovým nástavcem a slepé segmentově ukončené okno. Fasády s lizénami, jižní má trojúhelníkový štít s nikou. Presbytář je zaklenut kupolí na pendantivech a členěn pilastry, loď má valenou klenbu s lunetami. Nad zděnou kruchtou, valeně sklenutou a otevřenou stlačeným obloukem, je umístěna oratoř, otevřená rovněž stlačeným obloukem do lodi. Po stranách lodi byla ve druhé polovině 18. století vestavěna dřevěná kruchta. Vybavení kostela je dobové, rovněž z 18. století. Na zdi kostela se nachází klasicistní náhrobek.

 

 

Kostel sv. Bernarda z Clairvaux v Řisutech

 

V roce 2016 přibyl mezi kostely, o které se spolek stará, kostel sv. Bernarda z Clairvaux v Řisutech nedaleko Libčevsi na Lounsku. Po druhé světové válce značně zchátral a v současné době není možné, aby sloužil k liturgickým účelům. V 80. letech 20. století se uvažovalo o sejmutí památkové ochrany a jeho demolici. Kostel je ve velmi špatném stavu. Dokonce v něm pobýval nějaký čas bezdomovec. Báň věže se v druhé polovině 20. století zřítila na střechu lodi, která se zčásti propadla, kostel nemá okna a ani dveře. Původně gotická stavba byla na počátku 18. století zcela barokně přestavěna.